Černá věž + Černá kuchyně

Černou věž lze navštívit samostatně bez průvodce. Ač se vzhledem k rozsahu jindřichohradeckého hradu a zámku nedá říci, že je věž jeho dominantou, významně přispívá k jeho impozantnímu vzezření. V porovnání s jinými historickými vyhlídkovými věžemi skýtá zdejší Černá věž panoramatický a malebný výhled na celé město a jeho široké okolí. Nově jsme prohlídce Černé věže přiřadili také návštěvu pět set let staré Černé kuchyně.

Věž byla postavena pány z Hradce společně se starým palácem a s posílením soustavy hradeb na počátku 13. století. Tehdejší dispozice hradu byla tzv. bergfritová, k níž nezbytně krom hradeb a paláce patřila útočištná věž. Ta zdejší nebyla připojena k hradbám a zprvu se do ní vcházelo jen přes dřevěný ochoz ze starého paláce ve výši 13 m. Pozdější stavební vývoj spojil věž s palácem těsněji. Označení "útočištná" připomíná původní účel stavby. V případě potřeby se měla stát posledním útočištěm obránců a místem posledního vzdoru při dobývání hradu. Nebyla zařízena ke stálému bydlení. Pouze ve vrchní části věže (v úrovni řady malých oken) byla zařízena místnost pro zvláštního strážce - "pověžného" či "hlásného", jehož úkolem bylo obhlížet z oken věže i z jejího ochozu město a jeho okolí pro případ vojenského nebezpečí nebo požáru.

Zajímavé jsou rozměry stavby. Výška a obvod věže jsou stejné - 32 m. Průměr věže je pak něco málo přes 10 m. Jediná stěna věže je zhruba do dvou třetin její výšky silná téměř 4 m. V horní třetině se stěna směrem zevnitř zužuje, v úrovni oken je již silná jen zhruba 1,5 m.

Věž také sloužila jako vězení. Mezi význačné vězně patřil kněz Martin Houska, vsazený do věže 29. ledna roku 1421 z rozkazu zdejšího vladaře Oldřicha z Hradce, řečeného Vaváka, čelného představitele husitského hnutí. Na velkou přímluvu Táboritů byl propuštěn na svobodu. Z té se netěšil příliš dlouho. Již 21. srpna téhož roku byl na příkaz Jana Žižky jakožto kacíř (pikart) upálen v Roudnici nad Labem. Hlady v Černé věži zemřel Zikmund z Vartenberka, který byl do ní za zradu krále Albrechta Habsburského vsazen roku 1438 Menhartem z Hradce. V roce 1784 bylo v přízemí věže zřízeno vězení "pro vzpurné poddané" a do přízemí byl prolomen nový vchod. Posledními "obyvateli" věže byli v roce 1846 dva ruští medvědi, které si ze svých cest přivezl hrabě Jaromír Černín. Při původním vstupu do věže, téměř v polovině výše stavby, je zčásti dochována stará hradní kuchyně, která byla v provozu do 90. let 15. století. Je do ní možné nahlédnout při výstupu na Černou věž.

V měsících květen, červen a září dodržujeme polední přestávku od 12 do 13 hodin.

 

Poslední možný vstup do Černé věže je vždy 20 minut před koncem otevírací doby 15.40 hod.

 

 

Základní informace

  • max. 15 osob

Návštěvní doba

Období Dny Hodiny
1. 5.–31. 5. so–ne 10.00–16.30
1. 6.–30. 6. út–ne 10.00–16.30
1. 7.–31. 8. po–ne 10.00–17.00
1. 9.–30. 9. so–ne 10.00–16.00

V měsících květen, červen a září dodržujeme polední přestávku od 12 do 13 hodin. Poslední možný vstup do Černé věže je vždy nejpozději 20 minut před koncem otevírací doby.

Vstupné

Bez průvodce

  • Dospělí od 25 do 65 let 60 Kč
  • Senioři 65+ 50 Kč
  • Mládež od 18 do 25 let 50 Kč
  • Držitelé průkazu ZTP a ZTP/P 50 Kč
  • Děti od 6 do 18 let 30 Kč
  • Děti do 6 let zdarma
  • Průvodce držitele průkazu ZTP/P zdarma
  • Pedagogický dozor (pro školní skupiny 1 dospělá osoba na 15 dětí) zdarma
  • Průvodce cestovních kanceláří (1 osoba pro celou skupinu min. 15 osob) zdarma
  • Jednorázové vstupenky vydané NPÚ zdarma
  • Volné rodinné vstupenky vydané NPÚ zdarma
  • Držitelé průkazu zaměstnance NPÚ (+ až 3 rodinní příslušníci) zdarma
  • Držitel průkazu "Náš člověk"* zdarma
  • Držitel průkazu Národního muzea* X
  • Držitel průkazu ICOMOS* X
  • Akreditovaný novinář při výkonu práce* zdarma
  • * Platí pouze pro držitele průkazu

rezervace není nutná