Alexandr a Timoklea nebo Agamemnon a dcera Chrýsova?

Alexandr a Timoklea nebo Agamemnon a dcera Chrýsova

Zámecké sbírky obsahují množství obrazů se známými a zajímavými náměty. Často je dobře známo, kdo obrazy objednal, vytvořil, vlastnil a co zpodobňují. Existují však výjimky. Jindřichohradecký zámek opatruje také obrazy věhlasného barokního malíře Petra Brandla. Jeden z nich nese název "Alexandr a Timoklea". Ale je určení motivu správné?

 

Alexandr a Timoklea nebo Agamemnon a dcera Chrýsova?

Rozpoznání námětů malířských děl se může stát malým dobrodružstvím.

Ve sbírkách jindřichohradeckého zámku se krom známějšího díla „Historie Josefa Egyptského“ nachází ještě další obraz věhlasného barokního umělce Petra Brandla. V katalozích NPÚ i dalších je veden pod názvem Alexandr a Timoklea. Na námět jednoho obrazu se však sejde i více opodstatněných názorů, pokud není k dispozici účet, korespondence mezi malířem a objednatelem nebo jiný dokument. Obraz byl objeven na zámku Blatná ve svozu ze zámku Žinkovy pod názvem „Rinaldo osvobozující Armidu“. Historik umění evropského formátu Pavel Preiss rozpoznal v 50. letech 20. století v obrazu scénu z Iliady. Usoudil, že se jedná o „Agamemnóna s dcerou Chrýsovou“. Další neméně významný historik umění Jaromír Neumann uvedl v katalogu výstavy Antické tradice v českém umění z roku 1982 tento obraz pod názvem „Alexandr a Timoklea“. Takže, jaký námět nám vlastně Petr Brandl svým osobitým uměním představil?

Příběh Armidy a Rinalda je sice zábavný, ale můžeme jej vzhledem k pravděpodobnějším možnostem ponechat stranou.

Timoklea, kterou v obraze spatřil Jaromír Neumann, se stala obětí válečného násilí a její osud zmiňuje ve svém díle o životě Alexandra Velikého řecký historik a filosof Plútarchos. Když vojska Alexandra Velikého v roce 335 před Kristem krutě a nemilosrdně potlačila povstání Théb, oddíly thráckých žoldnéřů drancovaly město. Jeden z velitelů pronikl do domu Timokley a násilím se jí zmocnil. Po svém činu se nezdráhal požadovat po Timoklee ještě vydání rodinného pokladu. Potupená, avšak duchapřítomná Timoklea prohlásila, že rodinný poklad existuje a je dobře ukryt. Nebyla to však pravda. Zavedla násilníka k vyschlé studni v zahradě a řekla, že poklad v podobě stříbra, zlata a peněz se nachází na jejím dně. Jakmile thrácký velitel sestoupil až na dno studny, začala na něho Timoklea vrhat těžké kameny, čímž jej usmrtila. Následně byla thráckými žoldnéři dopadena a předvedena před Alexandra. Alexandr pohnut Timokleiným osudem a v obdivu k její statečnosti rozhodl, že za zabití thráckého velitele nebude potrestána. Přikázal svým důstojníkům postarat se o ochranu Timokleiny a dalších thébských rodin, a zamezit dalšímu násilí. Okamžik, kdy byla Timoklea předvedena před Alexandra rozpoznal v obrazu historik Jaromír Neuman.

 

 

Co se stalo v příběhu Chrýsa a jehodcery? Agamemnon byl mykénským králem a vrchním velitelem achájských vojsk, která přijela do Tróje získat zpět unesenou Helenu, nejkrásnější ženu tehdejšího světa. Se získáním Heleny nastaly potíže známé z Homérovy Iliady jako Trojská válka, která trvala dlouhých deset let. Obléhatelé vyjížděli co chvíli plenit okolí Tróje. Známý hrdina Achilles při jedné takové výpravě zajal dceru Apollónova kněze Chrýsa. Při dělení kořisti připadla dívka Agamemnonovi. Hned druhý den si pro dceru přišel její otec a nabízel za její vydání vysoké výkupné. Agamemnon nesouhlasil a Chrýsa vyhnal. Neměl to dělat, neboť Chrýsos požádal o zadostiučinění boha Apollóna, a ten seslal do achájského ležení mor. Nakonec vrátil Agamemnon na naléhání svých velitelů Chrýsovu dceru i bez výkupného, aby si boha Apollóna udobřil. Příchod Chrýsa k Agamemnonovi a přinesení výkupného ze jeho dceru spatřoval v našem obrazu historik Pavel Preiss.

 

 

Vzdor katalogovému názvu obrazu se zdá dle obsahu obou příběhů pravděpodobnější, že Petr Brandl ztvárnil spíše Agamemnona, než Alexandra. Důležitým objektem výjevu je veliké množství peněz vysypaných na zem a šperky, které v ošatce přináší malý mouřenín, tedy patrně výkupné. Postava staršího muže, který na přinášené cennosti poukazuje, pak svým postojem a gesty může představovat Chrýsa, který se svými sluhy výkupné přinesl. V příběhu Timokley šlo sice také o poklad, ale ten ve skutečnosti neexistoval.

 

 

Ač Černínové tento obraz nikdy nevlastnili, má s nimi jednu zajímavou souvislost. Existuje důvodná domněnka, že páže černé pleti sloužící Marii Isabelle rozené z Westerloo, manželce Františka Josefa Černína stálo modelem pro více obrazů Petra Brandla malovaných pro Černíny a nejen pro ně. Vidíme jej například i na obrazu Historie Josefa Egyptského, nebo na portrétu Marie Isabely.