Josef Egyptský se dává poznat svým bratřím

Historie Josefa Egyptského, 1721, Petr Brandl

Významné exponáty jindřichohradeckého zámku - obraz Petra Brandla Josef Egyptský se dává poznat svým bratřím

Sbírky jindřichohradeckého zámku se mohou pyšnit mnoha zajímavými a cennými exponáty. K takovým patří i obrazy proslulého českého malíře vrcholného baroka Petra Brandla. Petr Brandl byl známý svými působivými portréty a stejnou působivost mají i ztvárnění náboženských motivů. Vytvořil ale také menší množství velkých či monumentálních obrazů a právě jeden takový se nachází v Jindřichově Hradci. Nese delší název „Josef Egyptský se dává poznat svým bratřím“, ale je znám a uváděn i pod kratšími názvy „Život Josefa Egyptského“ nebo „Historie Josefa Egyptského.  Kratší názvy jsou patrně trefnější, neboť obraz je pojednán barokní troj-kompozicí a okamžik, kdy se nechává Josef svým bratřím poznat, zaujímá pouze část díla. V části popředí i v pozadí jsou pak zobrazeny další důležité momenty – prodání Josefa do otroctví izmaelským obchodníkům a skrytí či nalezení jeho stříbrného koflíku ve vaku s obilím nemladšího z bratrů Benjamina. 

Příběh Josefa Egyptského, jak jej popisuje první kniha starého zákona Genesis, je velmi dobrodružný a značně zábavný. Jistě by bylo zajímavé prohlédnout si, jak by v Brandlově podání vypadaly jiné dramatické události Josefova života, jako například služba v domě Potifarově, pobyt ve vězení nebo když jej faraon ustanovil nejvyšším správcem Egypta a dal mu jméno Cafenat Pa’neach, doslova „Odhalující skryté“. Krom vážnějších filmových zpracování inspiroval půvab Josefova příběhu také Andrew Lloyd Webbera, který vytvořil veleúspěšný muzikál Josef a jeho skvostný plášť.

Petr Brandl namaloval obraz v roce 1721 pro Františka Josefa Černína, držitele jindřichohradeckého panství. Zprvu však obraz zdobil prostory Černínského paláce v Praze na Loretánském náměstí. Později byl Františkovým vnukem Janem Rudolfem Černínem zapůjčen Vlastenecké společnosti přátel umění a do jindřichohradeckého zámku byl převezen v roce 1860. Jak už bylo řečeno, jedná se o dílo monumentální, které vyžaduje dostatečnou plochu. Rozměry obrazu jsou 290 x 509 cm. Obraz je vystaven v prostorném Salonu I. prohlídkové trasy. Neboť máme příležitost prohlížet si jej často, víme, že nejvíce z umění Petra Brandla je možné spatřit při jasném počasí na přelomu září a října zhruba ve dvě hodiny odpoledne. Může to znít jako žert. Ale jde o to, že Petr Brandl svým umem dokázal vtělit do svých obrazů hloubku, a to ne pomyslnou, ale skutečnou. Hrou stínu a světla, správnou volbou barevných odstínů a jejich využití vytvářel působivý dojem třetího rozměru. Přihlížejícím se však prostorovost obrazu a jeho celá krása vyjeví pouze při správném, a to nejlépe přirozeném osvětlení denním světlem.